„Gastro, když se nad tím zamyslíme, dostávalo na prdel od roku 1938, to znamená 50 let. Ty devadesátky pomohly, že se začaly vydělávat peníze, ale ta izolace v gastronomii je jedna z nejhorších věcí vůbec,“ soudil a dodal, že českou gastronomii znovu založili cizinci.

Prohlásil, že na gastronomii se zapomíná i ve školách a stát by měl přijít za těmi, kdo mají zkušenosti, aby učili novou generaci. Podle něj se v Česku vžila představa, že vzdělání má dodat polotovar. „A ty si ho máš znova za svý peníze dodělávat. Co to je za kravinu?“ argumentoval Pohlreich, že to je jako by hostovi, který si objedná kachnu, donesl kachnu a řekl mu, že knedlíky si má donést sám.

Mínil, že lidé dnes kvůli politické korektnosti žijí ve lži včetně Česka. „Všichni hrajeme tohohle betla, kterýho víme, že musíme prohrát.“ Ale systém, místo aby vychovával profesionály, tak v něm všichni jedou dál a nestarají se, jak to dopadne. „Takhle fungující stát nemá vypadat a říkám si, doprdele, co je tak složitýho na tom se podívat, jak to dělají ve Švýcarsku, v Rakousku, ve Francii, i v tý blbý Austrálii? Tam se to učí úplně jinak. A my, než abysme udělali armádu kvalitních řemeslníků, sice bez maturity, ale kvalitních řemeslníků, tak místo toho tady vychováváme pseudostudenty, kterým se snažíme zajistit příjemný dětství? Takhle to nemůže fungovat,“ rozčiloval se. A vzpomenul na slova svého otce, že „řemeslo má zlaté dno a posrané víko“. Podle Pohlreicha by bylo zapotřebí si přiznat, že ne všichni mají hlavu na vysokou školu. „Chtělo by to osvíceného diktátora, což je nejlepší způsob řízení. Ten by to vyřešil jednou provždy,“ žertoval.