Více než pět miliard korun - tolik by  stálo zavedení obědů zdarma, které v různých variacích navrhují premiér Andrej Babiš a exministryně za ČSSD Kateřina Valachová. S nápadem, kde na to státní pokladne vezme, přišla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Ve své vizi uvedla, že nové daňové zatížení by se mohlo týkat především bank a telekomunikačních společností „Bavíme se o tom i na koaliční radě,“ řekla Maláčová, konkrétní návrh prý ale ještě na stole není.




Sektorovou daň stát uvaluje na určité odvětví a často dopadá na bankovní sektor. Cílem bývá například zabránit odlivu financí do zahraničí. V Česku ji zatím neznáme, ale zkušenosti s ní mají na Slovensku, v Rakousku, v Polsku nebo v Německu a ve Francii. V řadě případů ji vlády zavedly jako přechodné opatření, které mělo ozdravit veřejné finance. Z dočasnosti se ale většinou stal stav trvalý, protože státní kasa si na příliv peněz zvykla.




Premiér Babiš se totiž postavil ostře proti s tím, že by to poškodilo dlouhodobou daňovou koncepci. „Potřebujeme předvídatelné a stabilní daně, je to důležité pro podnikatelské prostředí i zahraniční investory,“ argumentoval český premiér.




Mezi českými politiky nalezl záměr Maláčové silnou podporu od komunistů, proti by podle vlastních slov nebyli ani Piráti. Naopak pravicová část spektra s ODS, TOP 09 a Starosty je zásadně proti. Miroslav Kalousek návrh sektorové dané dokonce označil za „přerozdělování bídy"