V lednu 2021 podle Frontexu přibylo na řecké ostrovy 757 lidí-běženců, což je meziročně o 83 procent méně. Dále po východní migrační stezce na Balkáně úřady oficiálně zaznamenaly pokles o procent 14, tedy 2 154 lidských duší. Středomořská cesta přes Itálii a Maltu zaznamenala pokles o 53 procent, západní o 48 procent. Výše zmíněnou statistiku je potřeba pojmout jako příležitost, která evropským státům neočekávaně “díky” pandemii spadla do klína.

Co teď? První k řešení je situace migrantů a uprchlíků, kteří se už na starý kontinent dostali. V Řecku se podařilo uvolnit místo v ostrovních táborech více než o polovinu. Počet nevyřešených žádostí o azyl se řeckým úřadům podařilo snížit také skoro o polovinu, přičemž je i tak potřeba vydat rozhodnutí ve skoro 80 tisících žádostí. Uprchlické rodiny už netáboří na náměstích a v parcích hlavního města Atén, ale jsou v různých formách dočasného ubytování.

Dále je potřeba řešit ostrahu hranic. Kromě Unií poskytované podpory balkánským zemím se prodloužil plot na turecko-řecké pozemní hranici a instalovaly se sledovací systémy schopné monitorovat situaci až patnáct kilometrů do hloubky tureckého území. Projekt za patnáct milionů eur zafinancovala Evropská unie.