Jaroslav Faltýnek do politiky vstoupil hned po revoluci, nejdříve v řadách Zemědělské strany, od roku 1995 v barvách sociální demokracie a od roku 2012 jako člen a vysoký funkcionář Babišova hnutí ANO. Až do loňska byl zastupitelem v rodném Prostějově, svého času byl i v zastupitelstvu Olomouckého kraje. Už v barvách sociální demokracie patřil k nejvlivnějším lidem politické scény na Olomoucku. A dodnes má v řadách sociální demokracie celou řadu přátel.


@em-l

Patří k nim například současný ministr kultury Antonín Stanek (z Olomouce) nebo Staňkův náměstek Alois Mačák (z Prostějova). Například Mačák se v roce 2017 dostal do dozorčí rady firmy DPOV, což je dcera Českých drah. Lidé z resortu dopravy hovoří o tom, že se o tuto instalaci zasloužil právě Faltýnek.


Seznámení s Babišem

Už v barvách sociální demokracie se Faltýnek také seznámil s nynějším šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Bylo to někdy na přelomu tisíciletí. V té době Faltýnek pracoval v prostějovské zemědělsko-sladařské skupině Tchecomalt Group, byl místopředsedou představenstva. Ve stejné firmě s ním pracoval nynější poslanec za ANO Milan Feranec, před časem také náměstek ministra dopravy.




Faltýnek s Ferancem se v letech 2001 a 2002 přesunuli do Babišova Agrofertu. A to krátce poté, co se Babišovi podařilo v konkurzu vykoupit některé podniky ZZN spadající pod skupinu Tchecomalt.


Podezřelý přesun majetku se odehrál k nelibosti věřitelské banky ČSOB, která rozhodnutí představenstva Tchecomaltu o konkurzu označila za účelový krok (Faltýnek byl přitom místopředsedou představenstva).


Aktér v případu Čapí hnízdo

U Babiše v Agrofertu byl Faltýnek šéfem zemědělské divize. V roce 2007 a 2008 byl i aktérem případu, který po letech vyústil v trestní stíhání Andreje Babiše kvůli údajnému dotačnímu podvodu na farmě Čapí hnízdo. Faltýnek se podílel na vyjmutí někdejší firmy ZZN Agro Pelhřimov, podle policie účelovém, ze struktur Agrofertu.


Firma s anonymními vlastníky přejmenovaná na Farmu Čapí hnízdo (vlastněná tajně Babišovou rodinou) následně získala padesátimilionovou evropskou dotaci určenou výhradně pro malé a střední podniky. Faltýnek byl původně v kauze také trestně stíhán, nakonec byl ale očištěn.




Než Andrej Babiš v roce 2011 založil hnutí ANO, Faltýnkova pozice v Agrofertu podle pamětníků slábla. Vstup do parlamentu v roce 2013 po Babišově boku tak pro Prostějovana znamenal výraznou mocenskou vzpruhu. Zvlášť když se jako zkušený politický harcovník stal šéfem poslaneckého klubu ANO a následně i prvním místopředsedou hnutí.


Faltýnkův vliv v rámci ANO se neomezoval jen na Olomoucko a jižní Moravu, kde je dodnes mimořádně silným hráčem. Brzy se etabloval i v Praze. Tam se Faltýnek na začátku roku 2016 na popud vedení ANO vložil do politických jednání, když se rozklížila magistrátní koalice v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou. Podařilo se mu koalici znovu vzkřísit a nepopulární Krnáčovou si tímto krokem zavázal.


Krátce poté se Faltýnek začal angažovat v pražském dopravním podniku. Řízení největší městské firmy převzal v květnu 2016 nový šéf Martin Gillar. Šlo přitom o manažera, který byl výrazně propojen s advokátem Květoslavem Hlínou (jeho někdejší koncipient). S Hlínou - mužem s trvalým bydlištěm v Přerově a faktickým v Olomouci - se Faltýnek přitom znal už z Agrofertu. Pro Babišovu skupinu - zvláště moravské chemičky a olomouckou mlékárnu Olma - advokát řadu let pracoval.


Na Faltýnka navázaný Hlína nově získal v pražském dopravním podniku celou řadu právnických zakázek, přičemž jeho neformální vliv neustále rostl. Měl ve firmě svou kancelář a pravidelně se účastnil jednání představenstva. Brzy se stal jakýmsi novým fantomem pražské politické scény. Svého času pracoval i jako poradce pro samotnou primátorku Krnáčovou a také pro městskou firmu Pražské služby.


Hlína se společně s Faltýnkem osobně účastnili třeba také personálních výměn ve firmě Pražská strojírna, dceři dopravního podniku, která je mimochodem přímým domácím konkurentem prostějovského podniku DT-Výhybkárna a strojírna.


Hlínův konec v Praze přišel letos v únoru. A to poté, co nejmenovaný deník a Český rozhlas informovali, že hanácký advokát Hlína v roce 2017 spolupracoval i s čínskou technologickou firmou Huawei, od níž dopravní podnik přitom odebíral některé zboží a služby.


Objevilo se tak podezření, že se prací pro firmu, kterou stát nyní považuje za bezpečnostní riziko, mohl dostat do střetu zájmů. Tak uvažuje i nová pražská koalice. Deník upozornil i na to, že Hlína měl údajně v srpnu 2017 doprovodit do parlamentu k Faltýnkovi do kanceláře polského šéfa firmy Huaweie Radoslawa Kedziu. Údajní aktéři si však nejsou schopni rozpomenout, zda se tato schůzka opravdu uskutečnila.


Prostějovská klika v dopravě

S Hlínou a dalšími lidmi z Olomoucka se Faltýnek několik let angažoval i v resortu ministerstva dopravy. Když tam jako náměstek pracoval již zmíněný dlouholetý kolega Milan Feranec. Faltýnkův vliv se projevil například tak, že v resortu jako ministerský poradce působil na Faltýnka taktéž dlouhodobě napojený prostějovský advokát Zdeněk Klapka.

 



Někdejší ministr Antonín Prachař nedávno popsal, jak mu jej Faltýnek přivedl, že mu prý pomůže s Ředitelstvím silnic a dálnic. Do Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) zase jako bezpečnostní ředitel nastoupil bývalý prostějovský kriminalista Pavel Neoral. Faltýnek i Neoral přiznali, že se znají, ale odmítli, že by Neoral získal práci díky Faltýnkově protekci.


V SŽDC pracoval jako šéf správy majetku i Tomáš Drmola z Prostějova. S tím Faltýnek kdysi studoval na gymnáziu (každý v jiné třídě), nicméně Drmola se brání názorům, že by byl Faltýnkovým člověkem. V SŽDC musel Drmola loni skončit v souvislosti s podezřelou smlouvou o prodeji lukrativního pozemku u dejvického nádraží v Praze.


Kontrakt vedení SŽDC uzavřelo s pražskou developerskou firmou Amádeus Real. Smlouvu za SŽDC přitom vyjednával advokát Jan Kříž, který loni Faltýnkovi organizoval v Praze vernisáž obrazů. Kříž sídlí v domě, který patří kupci - Amádeus Real.


Faltýnek se podle zdrojů loni angažoval i při hledání nového managementu Lesů ČR. Funkci generálního ředitele převzal bývalý šéf Vojenských lesů Josef Vojáček, manažer z Olomouce také blízký Jaroslavu Faltýnkovi (pod Vojáčkem ve Vojenských lesích pracovala manželka Milana Ferance). Hospodářske novinynedávno upozornily, že jedním z nových regionálních ředitelů Lesů ČR se má stát Tomáš Vrba, doposud šéf Lesů města Prostějova. S Faltýnkem se znají mnoho let z komunální sféry.


Nezvládnutá ČD-Telematika

Jedním z klíčových momentů, který rozhněval i premiéra Andreje Babiše, byla účast "Faltýnkovy skupiny" (Hlína, Feranec) při majetkových transakcích ve státem ovládané telekomunikační firmě ČD-Telematika. Stát s jejich přispěním přišel o možnost odkoupit třetinový podíl od soukromníků a firmu stoprocentně ovládnout.


Podíl nakonec získal olomoucký miliardář a majitel banky Creditas Pavel Hubáček, další z okruhu hanáckých přátel Jaroslava Faltýnka. Případ popsaly loni v dubnu Hospodářské noviny. Krátce poté Hubáček podíl odprodal skupině PPF. Kauza ČD-Telematika měl být klíčový moment, kdy šéf hnutí ANO Andrej Babiš nařídil Faltýnkovi, aby se z byznysových aktivit stáhl a začal se věnovat výhradně práci ve sněmovně.


V té době šéf hnutí ANO zřejmě netušil, že jeho pobočníka už několik měsíců sleduje policie. A to kvůli Faltýnkovu angažmá při výběru nového provozovatele českého mýtného systému. Právě teď vychází najevo, že druhý muž ANO měl v zákulisí nahrávat firmě Kapsch, aby ona byla tím, kdo mnohamiliardovou zakázku získá.


V této souvislosti je třeba připomenout, že policisté se zajímali i o svědectví prostějovského sportovního bosse a Faltýnkova kamaráda Miroslava Černoška, jemuž na organizaci některých sportovních podniků přispívá právě firma Kapsch.


Pojítkem k firmě Kapsch je i Faltýnkův poradce Miroslav Forman, který donedávna souběžně spolupracoval s rakouskou mýtnou firmou. Kolem mýta se opět angažoval i advokát Květoslav Hlína, jehož kancelář pro resort ministerstva dopravy analyzovala, za jakých okolností by stát mohl českou pobočku firmy Kapsch ovládnout.