Jednou z vládních priorit je další růst důchodů od příštího roku nad zákonný rámec. Je to však reálné, když zpomaluje ekonomika a ANO odmítá zdanit banky, jak už delší dobu navrhuje ČSSD a nyní i KSČM, která koalici toleruje? „Pokud vím, s devíti stovkami korun navíc poprvé přišel premiér Andrej Babiš. Zákonný rámec pro zvýšení důchodů je sedm set. V případě zvýšení je třeba předložit návrh změny zákona, což ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová udělala. Nyní je na vládě, jak se k tomu politicky postaví. Jde o zhruba 30 miliard, které by musela nalézt.“




„Souvisí to  s debatou o státním rozpočtu na příští rok. Sociální demokracie dlouhodobě říká, že není možné jen tupě škrtat. Musíme nalézt příjmy. ANO si musí vyjasnit, zda je stále hnutím, které šlo do vlády s ambiciózním středolevicovým programem, nebo se z něj stává pravicová strana střihu Miroslava Kalouska. Když jsme sepisovali vládní program, kolegům z ANO jsem říkal, že ačkoliv je levicový, opírají ho o pravicový rozpočet. Upozorňoval jsem je, že to nebude fungovat,“ řekl Hamáček.



Zdanění tabáku, tvrdého alkoholu nebo nová digitální daň by do rozpočtu přinesli jen jednotky miliard, zatímco z bankovní daně by bylo 10 miliard. Bez ní si naplnění vládního programu Hamáček nedovede představit. Jak však přesvědčit premiéra, aby s bankovní daní souhlasil, zatím ještě neví.


ANO původně počítalo s tím, že příjmů do státní pokladnice bude dostatek. Daně se vybírají dobře, no rezervy jsou stále u bank, velkých korporací včetně digitálních nebo v odtocích stovek miliard ročně do zahraničí v podobě dividend. Například v Německu jsou podobné daně podstatně vyšší a jde o velmi prosperující ekonomiku s rozpočtovým přebytkem téměř 60 miliard eur. Mantra českých pravicových ekonomů, že čím nižší daně, tím výkonnější hospodářství, nefunguje.