„My jsme ten návrh nepodpořili, protože v něm nevidíme žádnou logiku a spíše jsme to brali, že to je návrh politický, to znamená co nejdále účinnost té novely,“ řekla Vostrá. Komunisté byli podle ní srozuměni s tím, že zákon začne platit od ledna příštího roku, ale rozhodnutí poslanců za ANO podpořit delší odklad je nemile překvapilo.




„Ano, budeme vyjednávat,“ odvětila na otázku, zda se kvůli tomu KSČM obrátí na Babiše. Nechtěla předjímat, zda by komunisté mohli přehodnotit postoj k vládě, kdyby ANO neustoupilo, zda by - jak řekla - komunisté dělali „tak drastické závěry vůči vládě“. 


Zdanění církevních restitucí bylo jedním z požadavků, jímž komunisté podmínili toleranci vzniku menšinového kabinetu ANO a ČSSD. A vládu Andreje Babiše pak podrželi i při hlasování o nedůvěře, které vyvolala opozice. Pomohli také vládě schválit rozpočet na letošní rok.




Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Platný zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci.




Odložení zdanění náhrad o dva roky navrhl poslanec za ODS Marek Benda, a to kvůli tomu, aby se k záměru mohl vyjádřit Ústavní soud. Pravicoví poslanci jsou totiž přesvědčeni, že taková úprava církevních restitucí nemůže přes Ústavní soud projít. Podobu restitucí totiž církvím negarantuje jen zákon, ale také smlouvy, které podepsaly s expremiérem Petrem Nečasem. A ke změně smluv garantujících i finanční náhrady by byl nutný souhlas obou stran.


„Kdybychom měli všechny zákonné normy podmiňovat tím, že se někdo obrátí na Ústavní soud, že budou účinné, až Ústavní soud rozhodne, asi bychom se dost načekali,“ odmítla argument pravicové opozice komunistka Vostrá.