Poslední ránu mu zasadil Krajský soud v Ostravě, který mu za úvěrové podvody vyměřil sedm let ve věznici s ostrahou. Stoklasa v té době působil jako zastupitel kraje. Do této funkce byl zvolen za ČSSD. Po vypuknutí aféry své členství ve straně pozastavil.


Stoklasův konec odstartovala kauza Deníku, který počátkem roku 2009 upozornil na podezřelé Stoklasovy aktivity týkajíci se společnosti F.N.B - First North Business, v níž politik působil. Případem se zabývala policie, později byla podaná žaloba. 


@em-1


Obžaloba mimo jiné vinila Stoklasu a jeho tehdejšího společníka z F.N.B Arnošta Kudělu (50) z toho, že v úmyslu získat úvěr pro svou společnost zpracovali skoro dvě desítky fiktivních faktur na různe odběratele na celkovou částku přesahující dvacet milionů korun.



(Z leva Kuděla se Stoklasou)


Soud dal obžalobě za pradu. Kuděla se Stoklasou vystavili sedmnáct fiktivních faktur vystavených na různe firmy, mezi kterými figurovala dokonce i libanonská společnost. K žádné transakci ale nedošlo. „Dodávky zboží nebyly ve skutečnosti provedeny,” řekla předsedkyně senátu Šárka Skalská.


Přesto tyto faktury posloužily k zajištění úvěru od České spořitelny, a to ve výši pět milionů korun. Celkem způsobil škodu za bezmála pětadvacet milionů korun.


Soud Stoklasu i Kudělu uznal vinnými z trestného činu úvěrového podvodu. Stoklasu poslal na sedm let za mříže, Kuděla vyvázl s trestem o dva roky nižším.


Stoklasa firmu F.N.B s dalšími lidmi opustil v červnu 2009. Firmu zatíženou milionovými pohledávkami vůči bankám, finančnímu úřadu, dodavatelům zboží či svým zaměstnancům měli prodad za sto tisíc korun pětadvacetiletému mladíkovi. Po něm se slehla zem. Tento postup připomína éru takzvaných bílých koní, na které se v devadesátých letech předváděly vytunelované nebo podvodné firmy.


@em-2