“Nikdo nemohl žádnou korupci organizovat.” Těmito slovy odmítl bývalý prezident Václav Klaus možnost, že někdo z jeho okolí mohl v lednu 2013 vydělat na jeho rozhodnutí prominout zločiny zhruba třiceti tisícům lidí. Klaus svá slova pronesl před dvěma lety, kdy policie začala okolnosti amnestie zkoumat.


@em-l

Vyšetřování odstartoval Nadační fond proti korupci. Její tehdejší ředitel Petr Soukenka totiž poslal švýcarským úřadům udání ohledně Klausova přítele Petera Kovarčíka. Šlo o podezření, že Kovarčík měl mít dispoziční právo k účtu ve Švýcarsku, kam mělo být v souvislosti s amnestií shromážděno 25 milionů euro.


“Suma 25 milionů eur může podle neověřené informace pocházet z úplatků souvisejících s amnestií vyhlášenou bývalým prezidentem České republiky Václavem Klausem,” napsal švýcarským žalobcům Soukenka.




Švýcaři se pak obrátili na své české kolegy a vyšetřování se rozjelo i v Praze. A překvapivě dodnes nepadl verdikt, který by podezření potvrdil nebo vyvrátil. “V této kauze nebudeme poskytovat žádné informace,” uvedl mluvčí policejní centrály pro boj se zločinem Jaroslav Ibehej.


Klíčový aktér případu – podnikatel Peter Kovarčík – mezitím zemřel. Byl nalezen mrtvý ve své koupelně, policie vyloučila cizí zavinění.


Klausova milost vyvolala kritiku kvůli článku II., který fakticky omilostnil řadu zločinů z privatizační éry. Šlo o hospodářské delikty jako třeba úvěrové podvody v Komerční bance či podvody na klientech kampeliček. Kdo do amnestie tento článek vtělil, to je dodnes nejasné. Faktem ale je, že v podsvětí se hned v lednu 2013 rozšířila informace, že se o chystaném Klausovu kroku vědělo a s amnestií se obchodovalo.


Sám bývalý prezident ale tvrdí, že to je nesmysl, protože kromě jeho nejbližších spolupracovníků o tom nikdo nevěděl. A za své spolupracovníky podle svých slov ručí.