„Politika se odvíjí podle přesných scénářů, nic se neděje náhodou, i to nejhorší jako války. Vždy je o vítězích rozhodnuto dávno předtím. Stejné banky podporovaly toho, kdo je rozpoutal, a vyjednávaly s tím, kdo byl napaden,“ svěřil se ve velmi otevřeném rozhovoru v Lidových novinách a mluvil dále.

Karel Gott se nebál vyjádřit ani o konkrétních historických osobách. „Lenin byl vynikající spoluhráč a německý agent, Trockij zase špatný herec z Brooklynu, ale výborný řečník. Tihle hoši uměli všechno velmi dobře vyložit lidem a v jakékoliv době. Ovšem když se bolševismus nebo jiné „revoluce“ rozmontují, najednou spatříte lidi, kteří vypadají stejně jako Trockij, a zjistíte, že jste zase za blbce,“ řekl Gott. Cizí mu nebylo ani téma církve.

„Jedenadvacáté století má prý být proti minulému duchovnější a zde církve nemohou chybět a vliv mít budou. Tato církev (katolická) je bohatší než všechny politické strany dohromady, ovládá vladařské finesy cvičené po staletí a území, na kterém má vliv, je obrovské. Dnešní lidé, zahlcení stále přibývající technikou, prožívají stresy a neurózy a budou hledat odpovědi na své otázky. Kde jinde než u Boha,“ popsal zpěvák, jak ji vnímá.

Některé jeho názory působily až vizionářsky. „Obávám se, že celosvětové dění směřuje k totální globalizaci, která vyústí v jednu totalitní světovládu. Časem všechny malé banky padnou – už to pomalu začíná, bankovní giganti budou fúzovat, až nakonec zbude jediný bankovní dům, který bude všem diktovat. Vznikne jedna světová měna, která bude všechno řídit, a pak už je jen krůček k bezhotovostnímu platebnímu systému pomocí mikročipů a laserových neviditelných kódů – nejspíš je budeme mít zabudované v těle,“ fantazíroval v rozhovoru.

S režimem se zpěvák příliš nekamarádil, ale ani proti němu nebrojil. Nechával věci, jak se mají. Nechtěl totiž, aby mu bylo zakázáno vystupovat. To si neuměl představit.