Do Československa se Jazairiová přestěhovala v 16  letech. Už tehdy byla jiná a myšlením jako by nezapadala. V africkém vysílání rozhlasu propadla černému kontinentu a tamním lidem, kteří jí psali, a ona za nimi později vyjela. Říká, že komunistům „nic nepodepsala“ a dostala se pod tlak režimu. Bála se při výslechu StB, ale prý díky její hlouposti ji nechali jít.


V Africe viděla Jazairiová hodně utrpení. To, s čím se prý nemůže smířit, je právo silnějšího, které tam prostě platí. Silnější přežívají a jsou uctíváni, i když třeba kradou. Setkala se s migranty, kteří hledají lepší život a často odcházejí z míst, kde se žít nedá. Podle Jazairiové můžou být přínosem, jako tomu bylo v Izraeli a děje se to i v Německu.


@em-1


Afričané a Moravané jsou v podstatě stejní, tvrdí Jazairiová. Všichni lidé jsou si v základu podobní. Její první manžel byl Iráčan a ona dobře zná sbližování s odlišnou kulturou. Člověk ji musí přijmout a nesnažit se ji ovlivnit po svém. Češi jsou ale uzavření a bojí se, může za to naše historie i poloha uprostřed Evropy.