„Samotné členství v Alianci zvyšuje naši bezpečnost. A to je záruka, za kterou je třeba si připlatit, protože důsledkem bezpečnosti je i vnitřní prosperita. Rozhodují se podle toho i investoři,“ upozorňuje Jakub Landovský a připomíná, že v tabulce výdajů jsme pátí do konce.

 

Česká republika se vstupem do NATO zavázala vyčlenit každoročně na obranu minimální částku ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Slib ale v současné době neplní.

 

„Máme jasný příslib, že v roce 2024, kdy je ten rozhodný a soudný den, toho (dvou procent HDP) dosáhneme,“ věří Landovský.

 

České armádě se v minulých letech podařilo nabrat nové vojáky, nyní je třeba nahradit zastaralou sovětskou techniku. Landovský vysvětluje, že alianční země si mezi sebou rozdělily úkoly, jaké schopnosti by měly získat.

 

V našem případě jde o vznik těžké mechanizované brigády, která nezbytně potřebuje nové obrněné transportéry, děla a ženijní techniku.

 

@em-1

 

Nutnost navyšovat výdaje na obranu zdůrazňuje především americký prezident Donald Trump, ale už i další státy, které své závazky plní.

 

„Svět v 90. letech žil v iluzi všeobecného bezpečí a obecně začal vybírat to, čemu se říká mírová dividenda. A peníze se přesouvaly do věcí, které státům přišly produktivnější. Jenže pak přišlo 11. září, rusko-gruzínská válka a anexe Krymu. A základní snaha států ochránit se nezmizela,“ uvádí Landovský.

 

@em-2