Nárožný si příliš neláme hlavu s politickou korektností. "Navíc si myslím, že teď, když do Evropy ve velkém proudí přistěhovalci, se může situace ještě zhoršovat.” O těchto problémech by se podle Nárožného mělo neustále diskutovat, ovšem o diskusi prý není zájem. "Přitom je strašně důležité upozornit na problém. Říct: Pojďme se zeptat, jestli se s tím dá něco dělat, jestli má ten problém vůbec řešení…"

Paradoxní je, že podle Nárožného už řešení tohoto demografického problému neexistuje: "Osobně si myslím, že zrovna s tímhle se nedá dělat nic - nejsem asi první, kdo je přesvědčený o tom, že Evropa pomalinku umírá.” Toto jsou jeho dva hlavní argumenty: První: mladých Evropanů bude stále méně. A druhý: Evropa už se není ochotna bránit.

Nárožný hned nabízí i příklad: "Piráti se dříve věšeli na ráhno. Ale dnes? Posádky obchodních lodí nesmějí být ze zákona ozbrojené - přitom kdyby měly jednu pancéřovou pěst ze druhé světové války a viděly by, že k nim jedou somálští piráti, tak tu pancéřovku odpálí a mají pokoj. Ale nemůžou... Ovšem piráti se občas spletou, zaútočí na ozbrojenou válečnou loď, a když je to loď čínská nebo ruská, tak mají smůlu, protože ta je rozstřílí. Štěstí naopak mají, když je zajme loď z Evropské unie, například ze Švédska – ta je odzbrojí a dá jim palivo na dojetí k somálskému pobřeží."

Na závěr této úvahy vymyslel Petr Nárožný i epitaf pro dnešní Evropu: "Zahyneme, ale na našem pomníku bude nápis, že jsme byli humanisté."