"V diskusi o rozpočtu pro rok 2020 pro nás bude zásadní hledat v první fázi především, kde můžeme zajistit zvýšení té příjmové stránky. My chceme s koaličním partnerem hovořit o možnosti sektorové dane. V této chvíli hnutí ANO ji odmítá, ale já si dovedu představit, že banky, které samy přiznávají, že mají rekordní zisky, tak by se mohly podílet na financování veřejných služeb více," řekl Petříček. Podle něj by se sektorová daň pro banky, na rozdíl od podobného opatření pro mobilní operátory, nepromítla do ceny pro konečné spotřebitele, protože v bankovním sektoru je v Česku silně konkurenční prostředí.


@em-l

Zdrženlivě se k zavedení sektorové daně pro banky postavil předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana menšinovou vládu ANO s ČSSD podporuje. Podle něj by bylo vhodnější zavést místo toho daň z finančních transakcí. Zdanění svých příjmů se podle něj banky mohou vyhnout, protože většina z nich má zahraniční vlastníky a mohou daně optimalizovat převedením výnosů do zahraničí.


ČSSD je podle Petříčka připravena debatovat i o zdanění příjmů z reklamy u globálních internetových firem. Podle něj je představitelná daň ve výši tří procent, jako ji připravují i Rakousko a Francie. Záměr má podporu i u KSČM, kladně se k němu v únoru vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO).


Sociální demokraté chtějí s ANO diskutovat i o zrušení superhrubé mzdy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) od něj nedávnou ustoupila, protože ho spojovala se zrušením plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce, což odmítla většina stran i premiér. Podle Petříčka je zásadní, že se platby za státní pojištěnce rušit nebudou.